Okamziky z me podzimni cesty do Enschede, Holandsko
(English version here.)

Vydala jsem se do tohoto relativne maleho mestecka v rijnu 1995. Je predevsim zname jako sidlo University Twente a jejiho kampusu.
Chcete-li si toto misto najit na mape, hledejte u hranic s Nemeckem. Blizkost Nemecka mela pro mesto neprijemne nasledky v dobe druhe svetove valky - spojenci pry jakymsi nedopatrenim svrhli bomby i na tuto oblast
Rijen zrejme neni nejlepsi doba na vylet do Holandska - v tu dobu tam byly temer nepretrzite mlhy a prehanky.
Snadno uhadnete, ze i pres to jsem si opet vzala s sebou fotoaparat.
Prijala jsem pozvani jednoho kamarada z Cech, ktery je na stazi na mistni Universite.

Ukazte na obrazky mysim kurzorem - ukazou se vam v puvodni velikosti.

Typicky vyjev z univerzitniho kampusu. Jak se zda, Holandane maji husy dosti v oblibe. Usuzuji tak i podle toho, ze jim u jezirka postavili svetelny semafor urceny jenom husam. Chcete-li vedet, kam maji (husy) namireno, podivejte se na dalsi obrazek.

Tak tady to mame - jejich jezirko, Tam husy travily temer veskery cas dne. Pokud jdete jen tak okolo, nezda se, ze by si vas vubec vsimly ale pokud se zastavite, vylezou z vody aby zjistily copak jste jim prinesli k snedku.
Mozna se divite, proc z vody vykukuje ta vezicka - to je Holandsky smysl pro humor:-) (Vezicku tam proste do jezirka navrhl architekt)
Nedaleko odsud se take naleza socha -obrovska otevrena plechovka se sardinkami - vse je decentne skryto pod stromy.

Tento motiv jsem fotila pri sve prvni navsteve historickeho stredu mesta. Naleznete jej v rohu hlavniho namesti. Byl to dalsi z tech destivych dnu, takze bylo dost riskantni v takovych podminkach fotit - nebyl dostatek svetla, ackoliv jsem fotila na film 800ASA.
No, mohlo to dopadnout hure.

Ten samy den pozdeji mi padly do oka tyto svitive cervene plody na podzimne vybarvenem keri. Nemam nejmensi poneti, co to muze byt za ker ale dest jeho barvy jeste vice zvyraznil.

Ano, mate pravdu, tohle neni nic typickeho pro Holandsko. Jak to, ze jsem fotila takove veci? Promokla jsem a tak jsem si rekla, ze se trochu ususim v mistnim "zverimexu". Pozadala jsem o dovoleni vyfotit si nektere z jejich sverencu a zde je jeden z nich.

Jedna z ulicek historickeho centra, ktere obihaji v jakychsi soustrednych kruznicich kolem hlavniho namesti. Domy nejsou prilis vysoke - maji jedno nebo dve podlazi, ne vice. A samozrejme, vsude je spousta nejruznejsich obchudku. Muzete si tam koupit snad cokoliv, co vas napadne. Mac Donald byl zoufale prazdny...

Tradicni Holandske boty, vyrezavane ze dreva.. To, co my nazyvame drevaky nazyvaji Holandane "klompen" a jak muzete videt nize na obrazku z Lonnekerskeho vetrneho mlyna, nekteri lide je stale nosi jako pracovni boty - zvlaste pri praci na poli. Pry jsou velice prakticke i na zahradu.

Kola v prizemi nasi ubytovny na kampusu. Zridkakdy uvidite kolo v dobrem stavu - kola musi slouzit nepretrzite a kdyz jednoho dne doslouzi, jsou proste odhozeny. Mela jsem pujcene kolo od sveho Ceskeho kamarada - je to prakticky jediny dopravni prostredek, kterym se dostanete z kampusu do mesta. Autobusy maji dlouhe intervaly a listky take nejsou nejlevnejsi.
Kola se pry take casto kradou...

Lonnekersky vetrny mlyn
Popis:
Kamenny mlyn na mouku. Postaven v r. 1851 rodinou Blijdensteinovych.
Vyska: 27.35 metru
Rozpeti: 23.75 metru
Ve vlastnictvi mesta Enschede, spravovano nadaci Lonneker Molen.
Renovovano v r. 1985.

Jine mlyny ve svete.

Pred svou prvni navstevou mesta jsem si zapujcila mapu centra. Kdyz jsem na ni nasla symbol informacniho centra, rozhodla jsem se, ze se tam zastavim. Pozadala jsem je o mapu mesta.
Dali mi jinou, jeste lepsi.
Na nove mape jsem nasla symbol vetrneho mlyna. Nedalo mi abych se k nemu nevypravila.
Tady je - Lonnekersky vetrny mlyn.

Prvni obrazek ukazuje celkovy pohled na mlyn - dva dalsi ho ukazuji v detailu. To, co vidite na povrchu neni omitka. Plast je tvoren huste semknutymi stebly slamy, ktere byly zastrizeny aby dohromady sformovaly tento drsny povrch. Obrazek s muzem je z prvniho patra - tam se chodi temi malymi zelenymi dvermi, ktere jsou videt na tretim obrazku. Obrazek nejvice napravo ukazuje interier prizemi.
Podarilo se mi tam dorazit pozde, po oteviraci dobe ale mela jsem stesti. Kdyz jsem zvenku udelala par zaberu a byla pripravena odejet, zastavil tam pan v aute. Byl to pan, ktery se stara o mlyn.
Zajimave jsme si popovidali - mluvila jsem na nej anglicky a on na mne holandsky ale rozumeli jsme si celkem dobre. Poprosila jsem ho, zda si smim mlyn prohlednout zevnitr a on mne nechal volne chodit po "svem" mlyne.
Vsimli jste si jeho bot - vy byste si snad vzali na rizeni auta neco jineho?!

Holandske kravy jsou chlupatejsi a chundelatejsi, nez ty nase. Pripadaji mi mnohem elegantnejsi. A samozrejme jsou take velmi zvedave, kdyz se nekdo blizko nich zastavi. Vesnicane si je nikdy tak dlouho neprohlizeji!
Ano, uhadli jste - jsem dite z mesta.

Nechcete mlynsky kamen ci dva? Nebo tri? A co takhle japonskou zahradu? Vsechno, co si muzete zasadit do sve zahrady je k mani v tomto zahradnictvi pod sirym nebem. Nechte se inspirovat - trpaslici z palene hliny jsou opravdu moc krasni!
Cast zahradnictvi slouzi jako "zivy" katalog japonskych zahrad -- jsou tam dve rady miniaturnich zahradek (asi 3x3m), kazda z nich ukazuje odlisny styl japonske zahrady. Uprostred je ulicka abyste tudy mohli prochazet, divat se napravo a nalevo a vybrat si zahradu cislo "8" nebo cislo "15" a poridit si ji domu.

Vypravila jsem se na jednodenni vylet abych navstivila sve Holandske pratele v Nijmegenu. Jela jsem tam vlakem. Prala bych si abychom i my meli takovy efektivni system drah, jako maji Holandani! Nezabloudite, vlaky jsou ciste, jezdi casto a rychle.
Sli jsme se podivat do Kroller-Miller muzea, ktere se naleza uprostred velkeho chraneneho parku. V Kroller-Miller maji mnoho znamych del Vincenta v. Gogha, P. Gaugina, ... obrazy, sochy, objekty. Park je misto, kde pobyt je velice prijemne. Puvodni holandska krajina vypadala stejne, jako ta na obrazku.

Wissinkuv vetrny mlyn
Popis:
Toto je standardni mlyn na mouku, take zvany Stenderkast, byl zalozen v r. 1802 Janem Hendrikem Wissinkem (narozenym r. 1762) a mlel zrno pro farmare z Ussela po temer 120 let.
Vyvoj moderni technologie mlyn ohrozil. Z iniciativy J.J. van Deinse (mistniho historika) byl mlyn zachranen a zakoupen J.B. van Heekem (znamy prumyslnik a ochrance kultury). Van Heek ho v r. 1921 premistil do Buurserzandu, kde chtel zalozit skanzen. Tento zamer vsak diky jeho umrti v r. 1923 nebyl uskutecnen. Mlyn prezival v osameni, nejdrive v peci nadace Edwina van Heeka, pozdeji pod ochranou Natuurmonumenten (organizace ochranaru zivotniho prostredi).
Mlyn mel byt po te, co byl tezce poskozen bouri v r. 1972, zbouran. To podnitilo myslenku prestavit ho na puvodnim miste v Usselu. Po dlouhe dobe byl mlyn za velkych oslav znovu na Molendag (narodni den mlynu) v r. 1982 otevren.
Opravu a premisteni umoznily predevsim organizace Natuurmonumenten, nadace De Overijsselse Molen (mlyny Overijsselu), nadace Edwina van Heeka, a sdruzeni Wissinks Molen.
Mlyn lze volne navstevovat od kvetna to rijna kazdou prvni sobotu v mesici (je-li vztycena vlajka ci praporek) a pri jinych prilezitostech po domluve. Mlyn spravuje nadace Wissinks Molen.

Zde je dalsi vetrny mlyn, ktery bych byla byvala nikdy nenasla, kdyby mi nepomohl muj cesky kamarad. Byl pres den zaneprazdnen a tak jsme tam vyrazili v noci - moc toho videt nebylo.
Pristi den jsem se tam vypravila sama a trochu jsem zabloudila, protoze jsem nechtela jet stezkou pro cyklisty, ktera vede podel dalnice. S pomoci jedne ochotne Holandanky se mi podarilo znovu najit spravny smer, potom jsem uz dokoncila svoji misi bez potizi.
Mlyn je cely vyroben ze dreva. Je zakotven pomoci velkych kamennych kvadru, ja jejichz povrchu je vyryty nejaky text - asi vypravi o vlastnicich a historii mlynu.
Bohuzel, tento mlyn stoji hned vedle ohrady pro dobytek. Byl to elektricky ohradnik, takze jsem se ani nesnazila prelezat na druhou stranu, abych mela lepsi vyhled pri foceni.

Tato kytice mi pripomina trziste, kde si muzete zakoupit mnoho zajimavych a chutnych veci, vcetne ovoce, zeleniny, smazenych ryb, syrovych ryb a morskych zivocichu, syru, drevaku, kvetin, obcerstvani ve Vietnamskem stylu, domacich elektrospotrebicu, obleceni, ubrusu, salamu & klobas, orechu & bananovych chipsu...
Holandani jsou znami pestovanim tulipanu ale na ty nebylo to spravne rocni obdobi - ale i tak nabizeli mnoho jinych druhu kvetin v neuveritelnem mnozstvi barevnych variaci.

Zvlastni diky vsem, kteri ke me byli v dobe meho vyletu laskavi a pohostinni a Harrymu v. Hoofovi, ktery prelozil popisy k vetrnym mlynum - jednoho dne rano jsem mu poslala text v holandstine a on mi jej jeste tyz den, v dobe sve poledni prestavky, pohotove prelozil!

Text & foto Jarmila Pankova.