str. 2 ze 2

Mela jsem tedy na cas Raj temer jenom pro sebe.
Napadlo mne, ze je tam velice prijemne a ze by se mi asi libilo mnohem vic bydlet na takovem miste, nez na sidlisti v panelaku. (V duchu slysim namitky hygieniku, ze je to nezdrave bydlet pohromade se zviraty na druhou stranu - mnozi lide si ohrozuji sve zdravi mnohem vice stresy, svymi navyky, zlozvyky, nevhodnou zivotospravou...)
Co mi naprosto ucarovalo byla mistni koupelna. Predstavte si jakousi zlate natrenou klec, s velice nepravidelnymi a pomerne dost velkymi otvory (prevazne vytvorene z armovacich zelez a vyhozenych casti jizdnich kol), ktera ma tvar valce o prumeru cca 2 metry, nahore zakonceneho kulovou kupoli. Vchod je prosty - bez dveri, je to pouze uzka brana s kulatou klenbou.
Klec, ktera vytvari steny koupelny,je uvnitr je po obvodu osazena sachorem (pribuzny papyru), ktery slouzi jako zelena prirodni zastena pred zvedavymi zraky.
Z vrcholku kupole je spusteno klasicke sprchove kropitko, jako z dob nasich babicek/prababicek. Po prave i leve strane od vchodu, t.j. na protilehlych stranach jsou ke stenam koupelny pripevnena dve umyvadla, kazde se zrcadlem abyste se meli kde zhlizet, kdyz si cistite zuby.
Ano mate pravdu, sprcha byla zazirena dost nekonformne, az blaznive :-) .
Sklep v Raji vubec neslouzil ucelu, na ktery jsme zvykli z domova - nebyly tam uskladnene ani brambory, ani jablka na zimu. Byla to pomerne mala prostora zvici velikosti a tvaru eskymackeho iglu a byla temer cela zanorena pod povrch zeme/podlahy a v nejvyssim bode kupole mela male ctvercove okenko aby dovnitr mohlo pronikat denni svetlo zvenci.
Nabytek ve sklepe se sestaval z nekolika mensich parezu, ktere slouzily jako sedacky a jednoto vetsiho, ktery slouzil misto stolku. Byla to spise mistnost vhodna k rozjimani. Deti pry pri vecircich maji sklep nejradeji -
No nerikejte, ze jste v mladi nechteli mit svoji klubovnu, jako meli Rychle sipy!!!

Kralici z ohradky.

Kralici, morcata a krecci vlastne byla prvni ze zviratek, ktera jsem v Raji zahledla, protoze bydleli hned u vchodu.
Dalsim chlupatym obyvatelem Raje byla psice Tessa. Tessa je pry zkratka od Tessaloniki. Mam-li to dusledne prelozit, jmenovala se vlastne Solun!
Gerard si stezoval, ze ma moc hustou srst a tak pro ni neni Raj tim pravym rajem, protoze ji je v jednom kuse horko. Byla asi krizenec vlcaka s nejakym dobrmanem nebo necim na ten zpusob . S oblibou chytala ze vzduchu do tlamy mouchy, ktere se pestuji pro ptaky Bulu-Bulu.

Kus tkalcovskeho stavu.

Nahore na drevene lavce byl odlozeny kus stareho tkalcovskeho stavu. Ani nevim, zda uz byl v Raji v dobe, kdy objekt koupili anebo zda to byl dalsi poklad z ulice. Zapomnela jsem se zeptat.
Vypadal trochu jako abstraktni umelecke dilo, takze jsem neodolala a take ho zvecnila na fotografii.
Bulbulove, pojidaci much.

Ptaci bulbulove rudoocasi jsou chloubou Raje (Pycnonotus jocosus).
Jsou zrejme uz dosti vzacni i v prirode a tak jsou v Raji na sve chovatelske uspechy patricne hrdi.
Zatim se mi nepodarilo zjistit jake je ceske jmeno pro tohoto ptacka. Znate nekoho, kdo by to mohl vedet?
Krmitko pro mouchy.

Jak jsem vyrozumela z Gerardova vypraveni, mouchy se pestuji v Raji vyhradne kvuli ptakum Bulu-Bulu. Jsou to velke masite masarky, ktere kupodivu nas lidi vubec neobtezovaly - na rozdil od jejich subtilnejsich kolegyni z Ceskych zemi. Dolozit to mohu treba tim, ze kdyz jsem pojidala Gerarduv vanilkovy pudink s hrozinkami a skorici, mouchy to vubec nezaujalo. Zdalo se, ze jim jejich strava z krmitka chutna nade vse anebo ze jsou jiz prejedene.
Ted mne napadlo, ze jsem se vlastne zapomnela zeptat, co takove mouchy dostavaji k jidlu...

Mala ale hlucna hrdlicka.
Zrejme holoubek diamantovy - Geophalia cuniata

Tato mala modro-sedo-zelena hrdlicka byla tim nejvetsim kriklounem z celeho ptaciho osazenstva Raje. Ona byla puvodcem onoho neustaleho "cukru" "cukru".
Hrdlicka ma kolem oci zvlastne cerveno-oranzovou kuzi a kdyz z plna hrdla krici, ma zavreny zobak, jen se ji malicko nadme volatko. Koukala jsem na ni asi ze vzdalenosti jednoho metru a dlouho jsem si nebyla jista jestli opravdu krici ta, co sedi prede mnou na zabradli.
Zelva z jezirka.

Jedna ze zelvicek mela zrejme sve nejoblibenejsi misto na vrchu betonove dlazdicky, ktera vycnivala nad jezirko. Mozna, ze se tak vyhrivala na slunci. V kazdem pripade to nekdy az delalo dojem, ze je tam pripevnena na trvalo - zatimco jeji kolegyne cile proplouvaly spojovaci rourou mezi obema jezirky, tahle jedna zelva ocividne nehodlala opustit svoje stanoviste.
Zeleno-cerveno-zluty ptacek
se ukryl do listi.

Pernati obyvatele Raje nebyli prilis nakloneni tomu, aby se nechavali zblizka okukovat od cizich lidi.
Meli k dispozici pomerne velky letovy prostor a nepreberne mnozstvi skrysi, takze nebyla vubec sance priblizit se k nim na dosah ruky. Me v tomto pripade trochu pomohl teleobjektiv ale i ten by nebyl k nicemu, kdybych se k tomu navic nepohybovala rychlosti hlemyzde a s obezretnosti selmy.
Dva ptackove u vodopadu na kamnech.

Po chvili pozorovani drobneho ptactva jsem si uvedomila, ze i oni maji svoje zvyky a oblibena mista, kde travi vetsinu casu.
Jedno z oblibenych mist zebricek (?) bylo nahore na obrovskych kamnech, blizko umeleho vodopadu. Bohuzel to bylo misto, kde bylo pramalo svetla, takze jsem spotrebovala asi sest policek filmu a doufala, ze alespon jeden ze snimku nebude rozmazany. Stativ by asi take moc nepomohl - vzbudil by prilis pozornosti.
Krmitko na vrchu kamen - prave obsazene.
Pasovnik sedy - Poephile gutata

Na samem vrsku finskych kamen byl polozen obrovsky kameninovy talir a na nem velka misa s nejruznejsimi seminky - krmenim pro ptaky.
Bylo dosti pravdepodobne, ze kdyz se dostatecne opatrne priplizite, budete moci z drevene lavky pozorovrt mene ostrazite jedliky zrnicek.
Od te doby, co jsem udelala tyto dokumentarni snimky se snazim nalezt nejakou publikaci, ktera by mi pomohla rozlustit hadanku jak se ktery druh ptactva z Raje jmenoval. Kdybyste nahodou o nejake knizce vedeli, nezapomente mi prosim poslat jmeno knihy a autora na adresu pankova@utia.cas.cz.
Stali obyvatele - Gerard Dijkhof,
Adriaan Schaalke a psice Tessa.
Zapomnela jsem se zminit o tom, ze v Raji meli take dobre vybavenou kuchyn a bar. Cimz chci take rici, ze tam byly tez prostory, kde se nezdrzovala zvirata, nybrz lide a vsichni obyvatele toto deleni dodrzovali, ackoliv tam nebyla zadna delici stena.
Posledni obrazek vlastne dokumentuje skutecnost, ze ani v Raji se nevyhnete vyrizovani ucetnickych zalezitosti.
Sedovlasy pan vzadu je Gerard v plnem soustredeni nad ucetnimi knihami a mladsi vousaty muz vepredu je Adriaan, ktery podle zadumaneho vyrazu v ocich, nejspis sprada plany kolem sveho nejnovejsiho projektu.

Paradijs
Nicolaas Beetssraat 48
Enschede
Holland

SKOK NA PRVNI RAJSKOU STRANU.

str. 2 ze 2 Mela jsem tedy na cas Raj temer jenom pro sebe. Napadlo mne, ze je tam velice prijemne a ze by se mi asi libilo mnohem vic bydlet na takovem miste, nez na sidlisti v panelaku. (V duchu slysim namitky hygieniku, ze je to nezdrave bydlet pohromade se zviraty na druhou stranu - mnozi lide si ohrozuji sve zdravi mnohem vice stresy, svymi navyky, zlozvyky, nevhodnou zivotospravou...) Co mi naprosto ucarovalo byla mistni koupelna. Predstavte si jakousi zlate natrenou klec, s velice nepravidelnymi a pomerne dost velkymi otvory (prevazne vytvorene z armovacich zelez a vyhozenych casti jizdnich kol), ktera ma tvar valce o prumeru cca 2 metry, nahore zakonceneho kulovou kupoli. Vchod je prosty - bez dveri, je to pouze uzka brana s kulatou klenbou. Klec, ktera vytvari steny koupelny,je uvnitr je po obvodu osazena sachorem (pribuzny papyru), ktery slouzi jako zelena prirodni zastena pred zvedavymi zraky. Z vrcholku kupole je spusteno klasicke sprchove kropitko, jako z dob nasich babicek/prababicek. Po prave i leve strane od vchodu, t.j. na protilehlych stranach jsou ke stenam koupelny pripevnena dve umyvadla, kazde se zrcadlem abyste se meli kde zhlizet, kdyz si cistite zuby. Ano mate pravdu, sprcha byla zazirena dost nekonformne, az blaznive :-) . Sklep v Raji vubec neslouzil ucelu, na ktery jsme zvykli z domova - nebyly tam uskladnene ani brambory, ani jablka na zimu. Byla to pomerne mala prostora zvici velikosti a tvaru eskymackeho iglu a byla temer cela zanorena pod povrch zeme/podlahy a v nejvyssim bode kupole mela male ctvercove okenko aby dovnitr mohlo pronikat denni svetlo zvenci. Nabytek ve sklepe se sestaval z nekolika mensich parezu, ktere slouzily jako sedacky a jednoto vetsiho, ktery slouzil misto stolku. Byla to spise mistnost vhodna k rozjimani. Deti pry pri vecircich maji sklep nejradeji - No nerikejte, ze jste v mladi nechteli mit svoji klubovnu, jako meli Rychle sipy!!!
Kralici z ohradky.	Kralici, morcata a krecci vlastne byla prvni ze zviratek, ktera jsem v Raji zahledla, protoze bydleli hned u vchodu. Dalsim chlupatym obyvatelem Raje byla psice Tessa. Tessa je pry zkratka od Tessaloniki. Mam-li to dusledne prelozit, jmenovala se vlastne Solun! Gerard si stezoval, ze ma moc hustou srst a tak pro ni neni Raj tim pravym rajem, protoze ji je v jednom kuse horko. Byla asi krizenec vlcaka s nejakym dobrmanem nebo necim na ten zpusob . S oblibou chytala ze vzduchu do tlamy mouchy, ktere se pestuji pro ptaky Bulu-Bulu.
Kus tkalcovskeho stavu.	Nahore na drevene lavce byl odlozeny kus stareho tkalcovskeho stavu. Ani nevim, zda uz byl v Raji v dobe, kdy objekt koupili anebo zda to byl dalsi poklad z ulice. Zapomnela jsem se zeptat. Vypadal trochu jako abstraktni umelecke dilo, takze jsem neodolala a take ho zvecnila na fotografii.
Bulbulove, pojidaci much.	Ptaci bulbulove rudoocasi jsou chloubou Raje (Pycnonotus jocosus). Jsou zrejme uz dosti vzacni i v prirode a tak jsou v Raji na sve chovatelske uspechy patricne hrdi. Zatim se mi nepodarilo zjistit jake je ceske jmeno pro tohoto ptacka. Znate nekoho, kdo by to mohl vedet?
Krmitko pro mouchy.	Jak jsem vyrozumela z Gerardova vypraveni, mouchy se pestuji v Raji vyhradne kvuli ptakum Bulu-Bulu. Jsou to velke masite masarky, ktere kupodivu nas lidi vubec neobtezovaly - na rozdil od jejich subtilnejsich kolegyni z Ceskych zemi. Dolozit to mohu treba tim, ze kdyz jsem pojidala Gerarduv vanilkovy pudink s hrozinkami a skorici, mouchy to vubec nezaujalo. Zdalo se, ze jim jejich strava z krmitka chutna nade vse anebo ze jsou jiz prejedene. Ted mne napadlo, ze jsem se vlastne zapomnela zeptat, co takove mouchy dostavaji k jidlu...
Mala ale hlucna hrdlicka. Zrejme holoubek diamantovy - Geophalia cuniata	Tato mala modro-sedo-zelena hrdlicka byla tim nejvetsim kriklounem z celeho ptaciho osazenstva Raje. Ona byla puvodcem onoho neustaleho "cukru" "cukru". Hrdlicka ma kolem oci zvlastne cerveno-oranzovou kuzi a kdyz z plna hrdla krici, ma zavreny zobak, jen se ji malicko nadme volatko. Koukala jsem na ni asi ze vzdalenosti jednoho metru a dlouho jsem si nebyla jista jestli opravdu krici ta, co sedi prede mnou na zabradli.
Zelva z jezirka.	Jedna ze zelvicek mela zrejme sve nejoblibenejsi misto na vrchu betonove dlazdicky, ktera vycnivala nad jezirko. Mozna, ze se tak vyhrivala na slunci. V kazdem pripade to nekdy az delalo dojem, ze je tam pripevnena na trvalo - zatimco jeji kolegyne cile proplouvaly spojovaci rourou mezi obema jezirky, tahle jedna zelva ocividne nehodlala opustit svoje stanoviste.
Zeleno-cerveno-zluty ptacek se ukryl do listi.	Pernati obyvatele Raje nebyli prilis nakloneni tomu, aby se nechavali zblizka okukovat od cizich lidi. Meli k dispozici pomerne velky letovy prostor a nepreberne mnozstvi skrysi, takze nebyla vubec sance priblizit se k nim na dosah ruky. Me v tomto pripade trochu pomohl teleobjektiv ale i ten by nebyl k nicemu, kdybych se k tomu navic nepohybovala rychlosti hlemyzde a s obezretnosti selmy.
Dva ptackove u vodopadu na kamnech.	Po chvili pozorovani drobneho ptactva jsem si uvedomila, ze i oni maji svoje zvyky a oblibena mista, kde travi vetsinu casu. Jedno z oblibenych mist zebricek (?) bylo nahore na obrovskych kamnech, blizko umeleho vodopadu. Bohuzel to bylo misto, kde bylo pramalo svetla, takze jsem spotrebovala asi sest policek filmu a doufala, ze alespon jeden ze snimku nebude rozmazany. Stativ by asi take moc nepomohl - vzbudil by prilis pozornosti.
Krmitko na vrchu kamen - prave obsazene. Pasovnik sedy - Poephile gutata	Na samem vrsku finskych kamen byl polozen obrovsky kameninovy talir a na nem velka misa s nejruznejsimi seminky - krmenim pro ptaky. Bylo dosti pravdepodobne, ze kdyz se dostatecne opatrne priplizite, budete moci z drevene lavky pozorovrt mene ostrazite jedliky zrnicek. Od te doby, co jsem udelala tyto dokumentarni snimky se snazim nalezt nejakou publikaci, ktera by mi pomohla rozlustit hadanku jak se ktery druh ptactva z Raje jmenoval. Kdybyste nahodou o nejake knizce vedeli, nezapomente mi prosim poslat jmeno knihy a autora na adresu pankova@utia.cas.cz.
Stali obyvatele - Gerard Dijkhof, Adriaan Schaalke a psice Tessa.	Zapomnela jsem se zminit o tom, ze v Raji meli take dobre vybavenou kuchyn a bar. Cimz chci take rici, ze tam byly tez prostory, kde se nezdrzovala zvirata, nybrz lide a vsichni obyvatele toto deleni dodrzovali, ackoliv tam nebyla zadna delici stena. Posledni obrazek vlastne dokumentuje skutecnost, ze ani v Raji se nevyhnete vyrizovani ucetnickych zalezitosti. Sedovlasy pan vzadu je Gerard v plnem soustredeni nad ucetnimi knihami a mladsi vousaty muz vepredu je Adriaan, ktery podle zadumaneho vyrazu v ocich, nejspis sprada plany kolem sveho nejnovejsiho projektu.
	Paradijs Nicolaas Beetssraat 48 Enschede Holland